ÚVOD K ROSTLINÁM

NOVINKY:

Přírodu si nelze představit bez rostlin. Jsou pro náš život nezbytnou součástí a poskytují nám čistý vzduch, potravu, mají mnoho léčivých účinků, také mnoho technických využití a jsou nám i potěchou při pohledu na jejich krásné květy nebo třeba při přivonění si k nim. Druhová rozmanitost našich rostlin fascinuje mnoho obdivovatelů z řad odborníků na botaniku i různých amatérských milovníků přírody. V dnešní době čítáme v ČR celkem něco přes 3700 taxonů vyšších rostlin, ale z původních druhů a poddruhů se dle odhadů vyskytuje v ČR "jen" asi 2350 až 2550.

Milovníci přírody jako jsem já si při pohledu na tu či onu rostlinu kladou otázku, jaký je to druh, čemu je podobná a kde se tu vzala? Začnou pátrat v atlasech nebo encyklopediích rostlin a když mají štěstí, tu či onu rostlinu si tam najdou. Jenže tolik druhů s jejich vyobrazením se do žádné knihy nevejde. Častěji se tedy stane, že určovaný druh v těchto encyklopediích nelze zjistit a nezbývá než si pořídit nějakou kvalitní odbornou literaturu.

I já jsem od dětství používal různé amatérské atlasy rostlin a Botanický klíč (Faustus-Polívka 1975), což bylo vzhledem k druhové rozmanitosti rostlin ČR velmi málo. Dnes lze použít snadno k těmto účelům intrernet, což využívám dost i já, ale ani to nedokáže nahradit kvalitní odbornou literaturu. Já proto používám Klíč ke květěně České republiky (2002) ideální do terénu a na podrobnější studie soubor obsáhlých svazků Květena/ČR, kterých od r.1988 postupně vyšlo prozatím 8. Na posledním 9. svazku se stále ještě pracuje. Toto dílo je nejrozsáhlejším a nejucelenějším zpracováním rostlinstva ČR a plně nahrazuje zastaralé Květeny ČSR (2 svazky, Dostál J. 1948-1950).

Při svých vycházkách do přírody jsem se začal přirozeně zajímat o rostliny vyskytující se ve volné přírodě, postupně jsem si pořizoval odbornou literaturu a od r. 2007, kdy jsem si pořídil svůj první digitální fotoaparát, jsem začal druhy rostlin fotografovat. Tyto druhy postupně doplňuji do fotogalerie na těchto stránkách.

Za nejkrásnější období považuji jaro, kdy se v našich lužních lesích objevuje jarní aspekt s tisíci květy sněženek, ladoněk, sasanek, orsejí, dymnivek atd..., než se to vše později změní v souvislé porosty česneku medvědího. Mojí nejoblíbenější skupinou rostlin jsou především orchideje (vstavačovité) k nimž patří i můj v současnosti nejoblíbenější druh střevíčník pantoflíček. I když vstavačovité patří u nás k těm nejohroženějším, celosvětově jsou po hvězdnicovitých 2. druhově nejpočetnější čeledí. V popředí mého zájmu jsou především divoce rostoucí rostliny ČR, ať už se jedná o původní (autochtonní) či nepůvodní (zavlečené, zdomácnělé) druhy.

Měli bychom se všichni držet zásad nepoškozovat vzácné a chráněné rostliny. Mají to už tak dost těžké v dnešní době globálních změn klimatu, kdy je ohrožují změny jejich přirozeného prostředí spolu s vytlačováním nepůvodními druhy a spousta dalších negativních vlivů. Je známo, že 60 procent taxonů všech původních rostlin naší země je ohroženo (Červený seznam). Snad si udržíme pokud možno co největší druhovou rozmanitost naší květeny a základem nám budiž její poznání.

Přehled botanické literatury, ze které v současnosti čerpám informace:

Klíč ke květeně České republiky (ACADEMIA, Praha 2002)
Květena České republiky 1 (ACADEMIA, Praha 1997 - 2. vydání / reprint 1. vydání z r. 1988)
Květena České republiky 2 (ACADEMIA, Praha 1990)
Květena České republiky 3 (ACADEMIA, Praha 1992)
Květena České republiky 4 (ACADEMIA, Praha 1995)
Květena České republiky 5 (ACADEMIA, Praha 1997)
Květena České republiky 6 (ACADEMIA, Praha 2000)
Květena České republiky 7 (ACADEMIA, Praha 2004)
Květena České republiky 8 (ACADEMIA, Praha 2010)
Orchideje České republiky (COMPUTER PRESS, Brno 2005)
Chráněné rostliny České a Slovenské republiky (COMPUTER PRESS, Brno 2005)

Aktualizace textu: 8.12.2015