EXPEDICE LAPONSKO
24.6.-10.7.2016
1.část /
2.část /
3.část
/
fotovýběr ptáků
/
fotogalerie výpravy
/
trasa výpravy
Sob polární / Laponsko 2016
1. Začátek výpravy a průjezd Polskem
24. 06. 2016
Delší dobu jsme uvažovali o výpravě na sever Evropy - do Laponska. Lákala nás vidina divoké severské přírody a pozorování dosud
nepozorovaných druhů ptáků. Po zvážení všech možností cestování do oblasti tak vzdálené jsme se rozhodli pro zamluvení obytného vozu.
Přišlo nám to nejpohodlnější a finančně nejvýhodnější. Není třeba řešit, kde a jak nocovat, navíc nikde po cestě nejsou dálniční poplatky.
K řízení stačí řidičský průkaz sk. B, pokud se nepřekročí celková hmotnost 3,5t. Zbývalo zvolit obsazení výpravy s optimem
5 členů a naplánovat termín. Pro tuto cestu jsme vybrali období po letním slunovratu, kdy slunce nezapadá. Ptáci jsou tou dobou na svých
hnízdištích a birdwatchingu se dá věnovat neomezeně.
Po několikaměsíční přípravě konečně nastal čas odjezdu. Den začíná krásným letním slunečným počasím, které nás doprovází po celý den.
Sbalení na cestu vyrážíme v 6 ráno s Míšou vyzvednout zamluvený obytňák, přeskládáváme kupu věcí z auta a cestou z Přerova do Olomouce
postupně nabíráme Tomáše, Romana a Dana. V 10 hodin v Olomouci najíždíme na dálnici směr Ostrava. Cesta k polským hranicím ubíhá rychle
a kolem 11:00 je překračujeme. U Gliwic máme „uwaga“ a hodinu stojíme v zácpě. Pokračujeme na Czestochovu. Na odpočívadle u Radomska
si kolem 14. hodiny dáváme krátkou pauzu a v řízení mě střídá Dan.
Projíždíme Piotrków Tribunalski a svištíme si to k Varšavě, kde po klidně ubíhající cestě nastávají první komplikace.
Polské cesty nejsou sice ve špatném stavu, ale 50km před hlavním městem Polska selhává navigace. Svádí nás špatně z dálnice a zajíždíme
si 50km navíc. A to nejhorší, průjezd Varšavou, nás teprve čeká. Po strastiplných 3 hodinách se probojujeme ven. Je to jedna
velká zácpa a výpadovka se snad stovkou semaforů za sebou. A to máme za sebou teprve polovinu této země. Za Varšavou poprvé tankujeme.
Cesta už probíhá klidněji. Projíždíme Wyszków, Ostrów Mazowiecka a Lomzu. Je 21 hodin a u Auustowa střídám Dana v řízení. Za soumraku
cestou na Suwalki zjišťujeme, že nám chvílemi nesvítí pravá potkávačka. Konečně projíždíme hranice s Litvou. Probíhá letmá silniční
kontrola. Je dost pozdě, tak na nedalekém odpočívadle s benzínkou a sprchami konečně zastavujeme na přenocování.
Chceme si ke spaní dát nějaký místní pivního produkt. Vybíráme plechovky s nejvyšším obsahem alkoholu. Po ochutnání s překvapením
zjišťujeme, že je to jen jakýsi odporný kvas. Chutná to jako hnusná Coca-Cola a málokdo to dopíjí celé. Nastavujeme si místní čas
z půlnoci na 1 ráno. Ukládáme se k prvnímu spánku. Trochu to s námi na těch kolech houpe, ale po celodenním trmácení po polských
cestách rychle usínáme.
2. Cesta Pobaltím do Finska
25. 06. 2016
Vstáváme v 5 hodin. Dáváme si kafe, čaj a sladkou snídani. Kolem auta to žije, všechno zpívá. Po chvíli slyšíme troubit
jeřáby popelavé.
Omyjeme hromadný hmyzí hrob na předním skle a vyrážíme. Přední světlo už zase nesvítí. Čeká nás slunečno,
kolem 28°C. Dnes si užijeme cestu pro nás dosud nepoznanými třemi pobaltskými zeměmi - Litvou, Lotyšskem a Estonskem. Včera jsme nedodrželi
předpokládaný plán, tak to dnes doženeme. Do Talinu bychom měli přijet kolem 15:30. Trajekt máme zamluvený na 18 hodin.
Sedám za volant a už jsme opět na cestě. Dobré silnice jsou zpočátku s minimálním provozem, ale ani později cesty nejsou tak přeplněné,
jak jsme zvyklí u nás. Po cestě v krajině rovinaté Litvy občas pozorujeme jeřáby. Mnohem častěji pak
čápy bílé, podobně jako v poslední
části včerejší polské trasy. I v obcích jsou obsazena početná čapí hnízda. Projíždíme postupně Marijampolé, Kaunas, Panevezys, Šakiškés a
Pasvalys. Po 3 hodinách překračujeme hranice do Lotyšska. Krajinu zde tvoří především zemědělské pozemky, borové a březové lesy.
Směřujeme na Bausku a velkým obloukem objíždíme Rigu. V 11:00 zastavujeme na benzínce u Saulkrasti. Tankujeme plnou a dáváme si v altánku
svačinu. Vše jde podle plánu a v řízení mě střídá Dan.
Cesta dále vede poblíž Rižského zálivu, který tvoří součást zálivu Botnického. V jednom místě je vidět pobřeží s hezkými písčitými plážemi,
kde bychom se chtěli zastavit při zpáteční cestě. Následuje přejezd hranic do Estonska, kde je krajina velmi podobná té lotyšské.
Počítáme zbývající kilometry do Talinu. Po příjezdu do estonského hlavního města tankujeme poslední levnější naftu. Ve Finsku bude
o 4 Kč/l dražší.
Náš trajekt z Talinu do Helsinek
V 15 hodin konečně parkujeme u přístavu. Velká loď společnosti Viking Line nás odtud přepraví přes Finský záliv do Helsinek. Do vyplutí zbývá
ještě čas, tak obhlížíme přístav. Mezi
rybáky obecnými se snažíme objevit i jejich severní příbuzné. V místním obchůdku nakupujeme vodu,
finské pivo
Karhu a Finy oblíbené
Longero (gin s grepovou limonádou). V 16:30 projíždíme terminálem na check-in. Řadíme se do fronty
dalších několika obytných vozů a dodávek. Po další hodině konečně vjíždíme do lodi. Dan zamyká auto a vydáváme se
na obhlídku 10podlažní paluby. Před 18. hodinou vyplouváme vstříc severním zemím.
Na horní palubě se kocháme pohledem na přístav a nedaleké historické jádro města. Chvíli naše zraky vzhlíží k severu a zasněně pomýšlíme
na to, co všechno nás tam bude čekat za dobrodružství. Začíná být zima. Jdeme se tedy ohřát dovnitř. Plavba má trvat 2 a půl hodiny.
Zkracujeme si ji blouděním po všech jejích zákoutích. Obsazujeme volná sedadla poblíž baru. Naléváme si několikrát dobrou kávu ze
samoobslužného kávomatu. Není kam házet mince, tak ji poctivě chodím platit na vedlejší bar. Do helsinského přístavu naše loď zkušeně
proplouvá skalnatou úžinou. Při pozorování
racků mořských, stříbřitých a bouřních si málem nevšímáme, že už jsme zakotvili. Rychle se
snažíme přes davy dostat k našemu autu. To už tam na nás netrpělivě čeká lodní personál. Čekáme ještě na Dana s klíči od auta. Po chvíli
jsme kompletní. Snad nám to malé zdržení odpustili. Dan startuje a sjíždíme z lodi na pevnou zem. Fronty aut vyjíždí zahlcenou bránou
přístavu ještě půl hodiny.
Racek bouřní / Helsinky - nad palubou trajektu
Ve 21:00 opouštíme přístav a projíždíme Helsinkami. Na výpadovku se dostáváme docela rychle a pokračujeme dálnicí směrem na Lahti. Dan
s Tomem dychtili po vodě. Od začátku máme prázdnou nádrž na užitkovou vodu, abychom nebyli přetížení. Naplníme ji konečně někde? Nezkušení
marně hledáme na dvou benzínkách nějaký systém dopouštění vody, pak to vzdáváme. Chlapi se chtěli okoupat aspoň v nějakém jezeru. Beru
řízení do svých rukou. 40 km za Lahti sjíždíme z dálnice směrem na Jyväskylu. Zastavuji u jezírka, ale je tu snad milion komárů! Navíc
každá cestička vedoucí k jezírku patří nějakému rekreujícímu se Finovi. Opět jsme ztratili čas. Pár desítek kilometrů od sjezdu z dálnice
zastavujeme na odpočívadle s benzínkou u Hartoly.
Míša se jde zeptat, jestli je zde možnost se osprchovat a nabrat vodu. Je! Napouštíme konečně vodu do nádrže v obytňáku. Já, Míša a Tom
poprvé zkoušíme naší privátní sprchu. Je to paráda! Dan s Romanem se sprchují na benzínce. Popíjíme slivovici a přidáváme si k tomu pivko.
Vše je bezva. Jsou 2 ráno a jen se trochu sešeřilo, konečně uleháme ke spánku.
Pozorované druhy:
Helsinky: racek mořský, racek žlutonohý, racek chechtavý, racek stříbřitý, kormorán velký, vrána šedá
3. K polárnímu kruhu
26. 06. 2016
Vstáváme v 6:45. Máme slunečno, 25°C. Přispali jsme si oproti předchozímu dni o celých 45 minut! Dáváme si první společné teplé jídlo,
Danovu excelentní dršťkovou. Paráda, žaludek zaplesal. Připisuji do deníku další druhy. Chystáme se, přehrabujeme se v bagáži a v 9 vyrážíme
směr Rovaniemi, řídí Dan.
Užíváme si pohodovou jízdu Finskem. Projíždíme Jyväskylu a v půlce cesty zastavujeme na velkém odpočívadle Pyhäjarvi u Vaskikello.
Prohlížíme si množství velkých zvonů. V místním středisku lze nějaký zvonek koupit jako suvenýr. Tankujeme, občerstvujeme se a relaxujeme.
Společnost nám dělají
čížci lesní.
V řízení střídám Dana. Pokračujeme k Oulu a za ním si dáváme další zastávku u Botnického zálivu před obcí Kuivaniemi u Merihelmi Camping.
Najíme se našeho segedínského guláše a prohlížíme okolí. Smočíme nohy v zálivu. Voda překvapivě není slaná. U břehu pohupuje ocáskem
pisík obecný. U zastřešeného ohniště nás překvapuje svým zpěvem
hýl rudý.
Pokračujeme dál za Santou. V Kemi odbočujeme na E75, končící až na hranicích s Norskem v Utsjoki. Po 110 km přijíždíme do Rovaniemi.
Parkujeme v centru před 19:00 a vydáváme se na náměstí Lordi. Je plné obchodů a relaxujících lidí. My se fotíme u památníku věnovaném
heavy metalové skupině
Lordi. Náměstí je takto pojmenované na počest jejich výhry ve známé soutěži Eurovize v r. 2006.
Po 8 km zastavujeme na polárním kruhu u velkého turistického střediska. Skoro nikdo tady není a teplota je neuvěřitelných 22°C.
Přicházíme do jediného obchodu se suvenýry, který je otevřený až do 21 hodin, oproti ostatním krámkům, které jsou jen do 18., včetně
úředních hodin samotného Santy. V krámku opět nikdo kromě dvou finských prodavaček. Nakupujeme suvenýry a pohledy. Za obchodem mají ve vykopané
jámě kolonii
břehule říční. Slyším zpívat
rehka zahradního a
drozda kvíčalu. Jdeme se projít po celém
středisku. Před úřadem Santa Village vede po zemi bílá čára polárního kruhu. Po ní se kromě nás prochází
straka obecná.
Udělám pár snímků a nezbytné expediční foto.
Expedice Laponsko 2016 / Polární kruh
Na místní benzínce tankujeme, doplňujeme vodu na sprchu a s Míšou si v klidu dáváme Longero, které prokládáme slivovicí a masovou
konzervou. Venku koušou muchničky a komáři. Jdu na krátkou obchůzku, desítky
racků chechtavých sedají na střechu benzínky. Nekončící
světlo nás drží vzhůru, ale zbývající trocha rozumu nám říká, abychom si šli odpočinout. V 1:30 ráno za úplného světla už uleháme všichni.
Máme za sebou najetých 2 352km.
Pozorované druhy:
Hartola: čáp bálý, jeřáb popelavý,vlaštovka obecná, konipas bílý, budníček větší, pěnice hnědokřídlá, pěnkava obecná, straka obecná,
strnad obecný
Pyhäjarvi: čížek lesní, kavka obecná, havran polní
Kuivaniemi: pisík obecný (2ex), jiřička obecná, konipas bílý, budníček větší, hýl rudý (1M), pěnkava obecná, sýkora koňadra,
lejsek černohlavý, strnad rákosní
Rovaniemi: racek chechtavý, racek bouřní, vrabec domácí
Polární kruh: racek chechtavý, břehule říční (10ex), konipas bílý, vrabec domácí, drozd kvíčala, rehek zahradní, sýkora koňadra,
straka obecná
4. K norským fjordům
27. 06. 2016
Vstáváme konečně později a lépe vyspaní, v 8:00. Provádíme přípravy na další cestu a snídáme. Kousek od nás obhajují
své teritorium
kulíci říční. Je slunečno 20°C. V 9:00 vyjíždíme od polárního kruhu dál na sever. V 9:30 vidíme našeho prvního
soba
polárního, který přechází cestu. Dál směrem na Ivalo potkáváme ještě další dvě větší stáda sobů, jak se prochází po cestě a auta je
vůbec nezajímají. Po cca 100 km si na odpočívadle u Torvinenu dáváme krátkou pauzu. U Sodankyly nám před autem přeletuje velký černý pták
a sedá si na větev borovice. Je to
tetřev hlušec. Ještě 160 km a konečně přijíždíme do
Ivala.
Většina birderů přilétá na blízké letiště a půjčeným autem zde začínají cestu na poloostrov Varanger. Na benzínce plníme prázdnou
nádrž. Zastavujeme v centru a jdeme do místního S-Marketu Vaskooli. Doplňujeme zásoby pečiva a kupujeme kartony s pivem
Karjala.
U marketu odbočujeme na silnici směřující na Nellim. My po 9 km odbočujeme vlevo na
Veskoniemi.
Po pár km zastavujeme vlevo na plácku, ze kterého vede pěšina na pozorovatelnu. Podle směrovky jde o 1,2km vzdálenou Juurakkovuopajan
lintutorni. Zaparkujeme a pozorujeme dalšího soba. Rozděláváme kempingovou sadu a obědváme venku. Dan opět nezklamal, jeho guláš je
znamenitý. U jezera vysedává na uschlém stromku
vodouš bahenní. Pak se vydáváme k pozorovatelně. Cestou pozorujeme severoevropský
poddruh
konipasa lučního. V okolí se ozývají
lindušky lesní,
čečetky zimní a
pěnkavy jikavci. Také
všudypřítomný
budníček větší. Z pozorovatelny prohlížíme část jezera
Inari. Pozorujeme jen
hoholy severní
a
poláky chocholačky.
Pozorovatelna / Veskoniemi - Juurakkovuopajan lintutorni
Po návratu odjíždíme zpět do Ivala a pokračujeme po E75 směrem na Utsjoki. Za Inari po 25 km odbočujeme vpravo na Näätamö. V polovině
cesty krátce zastavujeme v oblasti jezer. Objevujeme
vodouše bahenní a šedé. Komáři jsou tady nesnesitelní. O kus dál se nám zalíbilo
místo s výhledem na jezero, tak se jdeme projít. Pozorujeme tady
drozda cvrčalu,
pěnkavu jikavce,
konipasy luční i bílé.
V Näätämö jsme ve 22 hodin a těsně před hranicemi zastavujeme na benzínce, kde doplňujeme levnější naftu. V Norsku bude litr vycházet o
dalších 6 Kč dráž. U benzínové pumpy pobíhají sobi. Dělají kolem nás pár koleček. Je to tu pusté a my jsme rádi za jejich společnost.
Opouštíme mírně zvlněnou krajinu s tisíci jezery. Přejíždíme hranice do Norska. Upravujeme si místní čas o hodinu zpět, je stejný
jako u nás doma. Krajina se rázem začíná měnit na hornatou. Po 11 km u
Neidenu odbočujeme vlevo na silnici E6. Přijíždíme ke kostelíku.
Je známý výskytem budníčka severního a strnada malinkého. Roman na protějším kopci objevuje
sovici krahujovou, paráda! Několikrát
nad námi prolétá
sluka lesní a s obtížemi určujeme zpěv
cvrčaly. Jiné druhy se nám nedaří zjistit. Snad je to tím, že už
je pozdě. Přijíždí sem auto mladých birderů. Nutím Míšu, ať se od nich svou skvělou angličtinou pokusí zjistit, zda neví o jiném
výskytu strnada malinkého. Nakonec nám dali tip na jedno místo u Ivala.
Vyjíždíme od kostelíka. V tom si všímáme ptáka, který něco na cestě ulovil. Je to mladá
sovice krahujová. Poodlétá k blízkému domku
na zábradlí, kde ji mohu rychle vyfotit. Opodál pozorujeme přelétat
kalouse pustovku. Pokračujeme silničkou na
Mikkelsnes,
kde se utáboříme na hezkém plácku. Nacházíme se u rezervace
Neiden - Munkefjord. Jsou zde krásné výhledy. Konečně večeříme a
otevíráme si každý Karjalu. Ke spánku uleháme za světla v 1:30.
Sovice krahujová / Neiden
Pozorované druhy:
Polární kruh: kulík říční
Sodankyla a okolí: tetřev hlušec, krkavec velký, holub domácí
Veskoniemi: hohol severní, polák chocholačka (6ex), vodouš bahenní, holub hřivnáč, konipas luční, strnad rákosní, budníček větší,
čečetka zimní, rehek zahradní, sýkora koňadra (2ex), pěnkava jikavec, linduška lesní
Silnice na Näätamö: kachna divoká, hohol severní, pisík obecný (2ex), vodouš bahenní (2ex), vodouš šedý, konipas bílý, konipas luční,
budníček větší, pěnkava jikavec, drozd cvrčala
Näätamö: vrána šedá (3ex), vrabec domácí
Neiden: sovice krahujová (2ex), sluka lesní, kalous pustovka, drozd cvrčala, červenka obecná
5. Vzhůru na Varanger
28. 06. 2016
Někteří vstávají v 6:30, já vstávám trochu později. Jdu se podívat na odliv. S Romanem prohlížíme Munkefjord. Vidíme první
ústřičníky velké,
morčáky prostřední,
potáplici malou a letícího
sokola stěhovavého. Po 8:00 snídáme naše první míchaná vajíčka se špekem a
cibulí. Vracíme se ke kostelíku v Neidenu. Konečně máme štěstí na
budníčka severního. Hned se prozrazuje zpěvem, občas se i ukazuje.
Se strnadem malinkým je to horší. Občas slyším krátce neznámý zpěv. Nedaří se jej však určit, ani pozorovat.
Slunečné počasí se mění v oblačno. Zajíždíme k blízkému vodopádu. Dan s Tomem si jej jdou prohlédnout, zatímco já vymýšlím další strategii.
Po silnici E6 vyrážíme dál k Varangeru. Zastavujeme na odpočívadle s výhledem na rezervaci
Faerdesmyra. Je to nekonečná močálovitá
krajina s jezírky. Prohlížíme si lovící
pustovky,
motáky pilichy a
káni rousnou.
Další zastávku máme u
Bugoyfjordu. Už z hlavní cesty jsou na něj hezké výhledy, za jízdy vidíme potáplice. Později je určíme jako
potáplice severní. V Bugoyfjordenu sjíždíme k vodě. Kousek od nás odpočívají první
břehouši rudí,
vodouši rudonozí a další
ústřičníci. Roman s Danem podávají rýži s výpečky, všichni si pochutnáváme. Po obědě pokračujeme v cestě.
Ústřičník velký / Bugoyfjorden
O kus dál se otevírají první výhledy na široký
Varangerfjord. Krátce zastavujeme na jednom odpočívadle a užíváme si krásný výhled.
Chvíli se na vrbě před námi předvádí nádherný
slavík modráček. Docela mě mrzí, že zrovna nemám po ruce foťák. Teď už ale vyhlížíme
Varangerbotn, kde Varangerfjord začíná.
Konečně přijíždíme na kruháč v centru Varangerbotnu. Na benzínce doplňujeme naftu, aby nám nádrž vyšla na cestu podél Varangeru až do
vzdáleného Hamningbergu a zpět. Doplňujeme i vodu na mytí. Samozřejmě za ni jako vždy nic nechtějí. Je 15 hodin, zataženo, teplota do 20°C.
Jdeme se s Míšou a Romanem podívat k blízkým pozorovatelnám u zálivu. Ve vrbách kolem je několik budek. Vyhlížíme nějaké pěvce. Jsou tu
vrabci domácí,
sýkora koňadra,
lejsek černohlavý,
drozd kvíčala a
budníček větší. Je odliv. Kromě běžných
druhů racků pozorujeme
husice liščí,
hoholy severní a
morčáky prostřední. Při cestě k autu pozorujeme
jikavce
a v dálce se ozývá
kukačka obecná.
Tady začíná naše putování po Varangeru. Vydáváme se podél Varangerfjordu po E75, což je jediná cesta vedoucí až do Vardo. Už z dálky vidíme
bílý kostelík v
Nesseby, ke kterému sjíždíme. Na odhalených bahnech pozoruji první
kulíky písečné. Dan odpočívá v autě po
celodenním řízení, ostatní jdeme na průzkum poloostrova. Na jezírku jsou
kajky mořské s mladými. V okolním terénu poletuje
bělořit
šedý a
linduška luční.
Nesseby / jezírko s kajkami mořskými
Dál se zastavujeme ve
Vestre Jakobselv. Z mostu prohlížíme ústí řeky. Kromě jiných druhů objevujeme
vodouše tmavého. Zhoršuje
se počasí a hrozí déšť. Ve Vadso vynecháváme odbočku na Vadsoyu. Snad bude lepší počasí, až se tudy budeme vracet zpět na Varangerbotn.
Kousek dál odbočujeme do vnitrozemí na
Kibymyru. Cestou potkáváme
kulíka zlatého s kuřátkem a na drátu elektrického vedení sedí
samice
dřemlíka tundrového. Na jezeru Byvannet je z dálky vidět 1 pár
hoholek ledních. Hledáme místo na přenocování, u jezera
je ale zákazová cedule. Vracíme se kousek zpátky a zastavujeme. Horší místo na komáry jsme ale ještě nezažili. S Romanem nasazujeme moskytiéry.
Procházíme se po měkkém porostu zdejší tundry, nic tu ale neobjevujeme. Vzdáváme to i jako nocoviště a vracíme se do Vadso.
Kulík zlatý / Kibymyra
Začíná pršet, tak pokračujeme až do
Ekkeroy. Déšť ustává. Odbočujeme vpravo a po úžině lemované písečnými plážemi přijíždíme na poloostrov
s rezervací. Mají se zde nacházet útesy plné hnízdících racků tříprstých. Zajíždíme na plácek, kde už parkují 3 auta. Tady strávíme dnešní
noc. Kolem se volně pasou milé ovce. S Romanem jdeme kousek pěšinou. Najednou jsme pod útesem, kde objevujeme první obsazená hnízda s
racky
tříprstými. Na vodě pozorujeme také první
alky malé,
alkouny obecné a úzkozobé. Mezi
kormorány velkými poznáváme
také
kormorány chocholaté. To jsou hned 4 nové druhy najednou! A s budníčkem severním z rána to je 5 za pouhý den. To se mi už dlouho
nestalo. Po návratu to zapíjíme slivovicí a Karjalou. Já a Roman si pak jdeme dřív lehnout. V 1:30 už všichni usínáme. Dan dnes řídil celý den,
zítra to čeká mě.
Racek tříprstý / Ekkeroy
Pozorované druhy:
Mikkelsnes: potáplice malá, morčák velký, hvízdák eurasijský, hohol severní, morčák prostřední, čírka obecná, sokol stěhovavý, orel mořský,
ústřičník velký (4ex), racek žlutonohý, racek bouřní, drozd cvrčala, červenka obecná
Neiden: budníček severní, budníček větší, drozd cvrčala, pěnkava jikavec, linduška luční
Faerdesmyra: čírka obecná, moták pilich (2ex), káně rousná, kalous pustovka (2ex), racek bouřní, linduška luční
Bugoyfjord: potáplice severní (6ex), čírka obecná, poštolka obecná, káně rousná, břehouš rudý(4ex), vodouš rudonohý (7ex),
ústřičník velký (7ex), racek mořský, konipas bílý
Odpočívadlo před Varrangerbotnem: slavík modráček (1M)
Varrangerbotn: morčák prostřední (3ex), hohol severní (10ex), husice liščí (12ex), racek chechtavý, racek bouřní (10ex), racek mořský (2ex),
kukačka obecná, drozd kvíčala, budníček větší, pěnkava jikavec, sýkora koňadra, lejsek černohlavý, vrána šedá, vrabec domácí (1P)
Silnice mezi Varrangerbotnem a Nesseby: orel mořský
Nesseby: ústřičník velký (7ex+1juv), morčák prostřední (1M), kajka mořská (35ad+10juv), kachna divoká (4M), hvízdák eurasijský (4ex),
kulík písečný (12ex), břehouš rudý (2ex), racek mořský, racek bouřní, konipas bílý, bělořit šedý, vrabec domácí, linduška luční
Vestre Jakobselv - Jakobselva: morčák prostřední (3ex), čírka obecná (9ex), vodouš tmavý, ústřičník velký (2ex), racek mořský (7ex),
racek stříbřitý, racek bouřní, racek chechtavý, konipas bílý, vrána šedá
Kibymyra - vnitrozemí: potáplice severní (1P), hoholka lední (1P), kulík zlatý (1ad+1juv), dřemlík tundrový, konipas bílý, bělořit šedý
6. Jihovýchod Varangeru
29. 06. 2016
Vstáváme kolem 8:00. Je oblačno 15°C. Dan dělá smažené tousty se slaninou, cibulí a vajíčkem. Míšu to málem zabilo, tak se zkouší léčit
fernetem. Jdeme na pochůzku po poloostrově Ekkeroy. Dan s Tomem nemohou odolat a jdou se vrhnout do moře. Já s Míšou a Romanem se jdeme
věnovat birdwatchingu. Jdeme nejdřív k útesu. Snažím se udělat pár snímků „tříprsťáků“. U pobřeží hnízdí
rybáci dlouhoocasí.
Útočí na každého, kdo se trochu přiblíží. Mě tady dává co proto i
racek bouřní. Všímáme si nějakého letícího dravce. Vypadá to
na
raroha loveckého, který se zde má vyskytovat. Pro jistotu fotím dokladovku. Z ní zjišťujeme, že máme skutečně další nový druh.
Po obědě procházíme horní část útesu. Je odtud nádherný výhled na celý poloostrov. Kocháme se
pohledem na protější břeh Varangerfjordu. Z hrany útesu fotím
krkavce velkého. Míša ukazuje do dálky, kde přelétají první
chaluhy příživné. Rezervace Ekkeroy nezklamala. Pro dnešek mám další 2 nové druhy.
Ekkeroy / útesy v přírodní rezervaci
Plný dojmů usedám za volant. Opouštíme tohle úžasné místo a vyrážíme dál směrem na Vardo. Po celém varangerském pobřeží potkáváme stovky ovcí.
Konečně se opět udělalo krásné slunečné počasí. Zastavujeme na lokalitě
Skallness s kamenitým terénem s běžnými druhy. Po 6km dál
prohlížíme ústí řeky
Skallelva. Kromě bahňáků zde pozorujeme
hoholky lední a asi 80
morčáků prostředních. Dále při cestě míjíme
několik
chaluh příživných. Vidím i pár s mládětem, tak zastavuji, vytahuji z okna teleobjektiv a mačkám spoušť. Blížíme se k odbočce na Domen.
Na jezeru vlevo od cesty plave jeden pár
labutí zpěvných. Za jezerem zastavujeme a procházíme kolem skalnatého pahorku. Konečně jsme
narazili na
sněhule severní. Ještě větší radost nám dělá
skřivan ouškatý. Z druhé strany pahorku určujeme
konopku žlutozobou.
U cesty se pak vystavuje další
chaluha příživná.
Chaluha příživná / z cesty pozorujeme pár s mládětem
Kousek dál už odbočuji vpravo a vyjíždím na vrchol
Domen s vysílači. Tady dnes přenocujeme. Procházíme kamenitý terén vrcholu. Naskytují
se nám krásné výhledy na Vardo. Za ním vykukují z mlhy ostrovy Hornoya a Reynoya. Doufáme, že nám vyjde počasí, až tam zítra vyrazíme.
Ohříváme kuře na paprice s těstovinami. Přestává hořet jeden hořák, který protestoval už od začátku. Večeříme a při poslechu rádia popíjíme pivo.
Před půlnoci svítí slunce a nechce se mi ještě spát. Jdu se projít do okolí, zda neobjevím něco nového. Nacházím několik
kulíků písečných.
Jsou krásně nasvícení nočním sluncem. Kousek dál na sebe upozorňuje voláním
kulík zlatý. Spokojený se vracím k autu a jdu spát.
Pozorované druhy:
Ekkeroy: kajka mořská, kormorán chocholatý (3ex), kormorán velký (4ex), orel mořský, raroh lovecký, ústřičník velký (4ex),
racek stříbřitý, racek mořský, racek bouřní, racek tříprstý (tisíce), rybák dlouhoocasý (2P), chaluha příživná, alka malá (10ex),
alkoun obecný (20ex), alkoun úzkozobý (2ex), linduška luční, konipas bílý, čečetka zimní, bělořit šedý, vrabec domácí, krkavec velký
Skallnes: ústřičník velký (2ex), racek mořský, chaluha příživná, linduška luční, bělořit šedý, čečetka zimní
Skallelv: hohol severní, hoholka lední (7ex), kajka mořská (4ex), morčák prostřední (80ex), břehouš rudý (3ex), ústřičník velký (2ex),
vodouš tmavý, kulík písečný (5ex), jespák šedý (6ex), racek bouřní, racek mořský, racek stříbřitý, konipas bílý, drozd kvíčala, bělořit šedý,
vrabec domácí
Domen, okolí: labuť zpěvná (1P), chaluha příživná, linduška luční (6ex), skřivan ouškatý (1F), sněhule severní (1M+2juv),
konopka žlutozobá
Domen: kulík písečný, kulík zlatý, bělořit šedý, sněhule severní
pokračování - 2.část