Tvůrce webu je i pro tebe! Postav třeba web. Bez grafika. Bez kodéra. Hned.
wz

EXPEDICE LAPONSKO

24.6.-10.7.2016

1.část / 2.část / 3.část / fotovýběr ptáků / fotogalerie výpravy / trasa výpravy

Sob polární / Laponsko 2016

1. Začátek výpravy a průjezd Polskem
24. 06. 2016

Delší dobu jsme uvažovali o výpravě na sever Evropy - do Laponska. Lákala nás vidina divoké severské přírody a pozorování dosud nepozorovaných druhů ptáků. Po zvážení všech možností cestování do oblasti tak vzdálené jsme se rozhodli pro zamluvení obytného vozu. Přišlo nám to nejpohodlnější a finančně nejvýhodnější. Není třeba řešit, kde a jak nocovat, navíc nikde po cestě nejsou dálniční poplatky. K řízení stačí řidičský průkaz sk. B, pokud se nepřekročí celková hmotnost 3,5t. Zbývalo zvolit obsazení výpravy s optimem 5 členů a naplánovat termín. Pro tuto cestu jsme vybrali období po letním slunovratu, kdy slunce nezapadá. Ptáci jsou tou dobou na svých hnízdištích a birdwatchingu se dá věnovat neomezeně.

Po několikaměsíční přípravě konečně nastal čas odjezdu. Den začíná krásným letním slunečným počasím, které nás doprovází po celý den. Sbalení na cestu vyrážíme v 6 ráno s Míšou vyzvednout zamluvený obytňák, přeskládáváme kupu věcí z auta a cestou z Přerova do Olomouce postupně nabíráme Tomáše, Romana a Dana. V 10 hodin v Olomouci najíždíme na dálnici směr Ostrava. Cesta k polským hranicím ubíhá rychle a kolem 11:00 je překračujeme. U Gliwic máme „uwaga“ a hodinu stojíme v zácpě. Pokračujeme na Czestochovu. Na odpočívadle u Radomska si kolem 14. hodiny dáváme krátkou pauzu a v řízení mě střídá Dan.

Projíždíme Piotrków Tribunalski a svištíme si to k Varšavě, kde po klidně ubíhající cestě nastávají první komplikace. Polské cesty nejsou sice ve špatném stavu, ale 50km před hlavním městem Polska selhává navigace. Svádí nás špatně z dálnice a zajíždíme si 50km navíc. A to nejhorší, průjezd Varšavou, nás teprve čeká. Po strastiplných 3 hodinách se probojujeme ven. Je to jedna velká zácpa a výpadovka se snad stovkou semaforů za sebou. A to máme za sebou teprve polovinu této země. Za Varšavou poprvé tankujeme.

Cesta už probíhá klidněji. Projíždíme Wyszków, Ostrów Mazowiecka a Lomzu. Je 21 hodin a u Auustowa střídám Dana v řízení. Za soumraku cestou na Suwalki zjišťujeme, že nám chvílemi nesvítí pravá potkávačka. Konečně projíždíme hranice s Litvou. Probíhá letmá silniční kontrola. Je dost pozdě, tak na nedalekém odpočívadle s benzínkou a sprchami konečně zastavujeme na přenocování.

Chceme si ke spaní dát nějaký místní pivního produkt. Vybíráme plechovky s nejvyšším obsahem alkoholu. Po ochutnání s překvapením zjišťujeme, že je to jen jakýsi odporný kvas. Chutná to jako hnusná Coca-Cola a málokdo to dopíjí celé. Nastavujeme si místní čas z půlnoci na 1 ráno. Ukládáme se k prvnímu spánku. Trochu to s námi na těch kolech houpe, ale po celodenním trmácení po polských cestách rychle usínáme.
2. Cesta Pobaltím do Finska
25. 06. 2016

Vstáváme v 5 hodin. Dáváme si kafe, čaj a sladkou snídani. Kolem auta to žije, všechno zpívá. Po chvíli slyšíme troubit jeřáby popelavé. Omyjeme hromadný hmyzí hrob na předním skle a vyrážíme. Přední světlo už zase nesvítí. Čeká nás slunečno, kolem 28°C. Dnes si užijeme cestu pro nás dosud nepoznanými třemi pobaltskými zeměmi - Litvou, Lotyšskem a Estonskem. Včera jsme nedodrželi předpokládaný plán, tak to dnes doženeme. Do Talinu bychom měli přijet kolem 15:30. Trajekt máme zamluvený na 18 hodin.

Sedám za volant a už jsme opět na cestě. Dobré silnice jsou zpočátku s minimálním provozem, ale ani později cesty nejsou tak přeplněné, jak jsme zvyklí u nás. Po cestě v krajině rovinaté Litvy občas pozorujeme jeřáby. Mnohem častěji pak čápy bílé, podobně jako v poslední části včerejší polské trasy. I v obcích jsou obsazena početná čapí hnízda. Projíždíme postupně Marijampolé, Kaunas, Panevezys, Šakiškés a Pasvalys. Po 3 hodinách překračujeme hranice do Lotyšska. Krajinu zde tvoří především zemědělské pozemky, borové a březové lesy. Směřujeme na Bausku a velkým obloukem objíždíme Rigu. V 11:00 zastavujeme na benzínce u Saulkrasti. Tankujeme plnou a dáváme si v altánku svačinu. Vše jde podle plánu a v řízení mě střídá Dan.

Cesta dále vede poblíž Rižského zálivu, který tvoří součást zálivu Botnického. V jednom místě je vidět pobřeží s hezkými písčitými plážemi, kde bychom se chtěli zastavit při zpáteční cestě. Následuje přejezd hranic do Estonska, kde je krajina velmi podobná té lotyšské. Počítáme zbývající kilometry do Talinu. Po příjezdu do estonského hlavního města tankujeme poslední levnější naftu. Ve Finsku bude o 4 Kč/l dražší.

Náš trajekt z Talinu do Helsinek

V 15 hodin konečně parkujeme u přístavu. Velká loď společnosti Viking Line nás odtud přepraví přes Finský záliv do Helsinek. Do vyplutí zbývá ještě čas, tak obhlížíme přístav. Mezi rybáky obecnými se snažíme objevit i jejich severní příbuzné. V místním obchůdku nakupujeme vodu, finské pivo Karhu a Finy oblíbené Longero (gin s grepovou limonádou). V 16:30 projíždíme terminálem na check-in. Řadíme se do fronty dalších několika obytných vozů a dodávek. Po další hodině konečně vjíždíme do lodi. Dan zamyká auto a vydáváme se na obhlídku 10podlažní paluby. Před 18. hodinou vyplouváme vstříc severním zemím.

Na horní palubě se kocháme pohledem na přístav a nedaleké historické jádro města. Chvíli naše zraky vzhlíží k severu a zasněně pomýšlíme na to, co všechno nás tam bude čekat za dobrodružství. Začíná být zima. Jdeme se tedy ohřát dovnitř. Plavba má trvat 2 a půl hodiny. Zkracujeme si ji blouděním po všech jejích zákoutích. Obsazujeme volná sedadla poblíž baru. Naléváme si několikrát dobrou kávu ze samoobslužného kávomatu. Není kam házet mince, tak ji poctivě chodím platit na vedlejší bar. Do helsinského přístavu naše loď zkušeně proplouvá skalnatou úžinou. Při pozorování racků mořských, stříbřitých a bouřních si málem nevšímáme, že už jsme zakotvili. Rychle se snažíme přes davy dostat k našemu autu. To už tam na nás netrpělivě čeká lodní personál. Čekáme ještě na Dana s klíči od auta. Po chvíli jsme kompletní. Snad nám to malé zdržení odpustili. Dan startuje a sjíždíme z lodi na pevnou zem. Fronty aut vyjíždí zahlcenou bránou přístavu ještě půl hodiny.

Racek bouřní / Helsinky - nad palubou trajektu

Ve 21:00 opouštíme přístav a projíždíme Helsinkami. Na výpadovku se dostáváme docela rychle a pokračujeme dálnicí směrem na Lahti. Dan s Tomem dychtili po vodě. Od začátku máme prázdnou nádrž na užitkovou vodu, abychom nebyli přetížení. Naplníme ji konečně někde? Nezkušení marně hledáme na dvou benzínkách nějaký systém dopouštění vody, pak to vzdáváme. Chlapi se chtěli okoupat aspoň v nějakém jezeru. Beru řízení do svých rukou. 40 km za Lahti sjíždíme z dálnice směrem na Jyväskylu. Zastavuji u jezírka, ale je tu snad milion komárů! Navíc každá cestička vedoucí k jezírku patří nějakému rekreujícímu se Finovi. Opět jsme ztratili čas. Pár desítek kilometrů od sjezdu z dálnice zastavujeme na odpočívadle s benzínkou u Hartoly.

Míša se jde zeptat, jestli je zde možnost se osprchovat a nabrat vodu. Je! Napouštíme konečně vodu do nádrže v obytňáku. Já, Míša a Tom poprvé zkoušíme naší privátní sprchu. Je to paráda! Dan s Romanem se sprchují na benzínce. Popíjíme slivovici a přidáváme si k tomu pivko. Vše je bezva. Jsou 2 ráno a jen se trochu sešeřilo, konečně uleháme ke spánku.

Pozorované druhy:
Helsinky: racek mořský, racek žlutonohý, racek chechtavý, racek stříbřitý, kormorán velký, vrána šedá
3. K polárnímu kruhu
26. 06. 2016

Vstáváme v 6:45. Máme slunečno, 25°C. Přispali jsme si oproti předchozímu dni o celých 45 minut! Dáváme si první společné teplé jídlo, Danovu excelentní dršťkovou. Paráda, žaludek zaplesal. Připisuji do deníku další druhy. Chystáme se, přehrabujeme se v bagáži a v 9 vyrážíme směr Rovaniemi, řídí Dan.

Užíváme si pohodovou jízdu Finskem. Projíždíme Jyväskylu a v půlce cesty zastavujeme na velkém odpočívadle Pyhäjarvi u Vaskikello. Prohlížíme si množství velkých zvonů. V místním středisku lze nějaký zvonek koupit jako suvenýr. Tankujeme, občerstvujeme se a relaxujeme. Společnost nám dělají čížci lesní.

V řízení střídám Dana. Pokračujeme k Oulu a za ním si dáváme další zastávku u Botnického zálivu před obcí Kuivaniemi u Merihelmi Camping. Najíme se našeho segedínského guláše a prohlížíme okolí. Smočíme nohy v zálivu. Voda překvapivě není slaná. U břehu pohupuje ocáskem pisík obecný. U zastřešeného ohniště nás překvapuje svým zpěvem hýl rudý.
Pokračujeme dál za Santou. V Kemi odbočujeme na E75, končící až na hranicích s Norskem v Utsjoki. Po 110 km přijíždíme do Rovaniemi. Parkujeme v centru před 19:00 a vydáváme se na náměstí Lordi. Je plné obchodů a relaxujících lidí. My se fotíme u památníku věnovaném heavy metalové skupině Lordi. Náměstí je takto pojmenované na počest jejich výhry ve známé soutěži Eurovize v r. 2006.

Po 8 km zastavujeme na polárním kruhu u velkého turistického střediska. Skoro nikdo tady není a teplota je neuvěřitelných 22°C. Přicházíme do jediného obchodu se suvenýry, který je otevřený až do 21 hodin, oproti ostatním krámkům, které jsou jen do 18., včetně úředních hodin samotného Santy. V krámku opět nikdo kromě dvou finských prodavaček. Nakupujeme suvenýry a pohledy. Za obchodem mají ve vykopané jámě kolonii břehule říční. Slyším zpívat rehka zahradního a drozda kvíčalu. Jdeme se projít po celém středisku. Před úřadem Santa Village vede po zemi bílá čára polárního kruhu. Po ní se kromě nás prochází straka obecná. Udělám pár snímků a nezbytné expediční foto.

Expedice Laponsko 2016 / Polární kruh

Na místní benzínce tankujeme, doplňujeme vodu na sprchu a s Míšou si v klidu dáváme Longero, které prokládáme slivovicí a masovou konzervou. Venku koušou muchničky a komáři. Jdu na krátkou obchůzku, desítky racků chechtavých sedají na střechu benzínky. Nekončící světlo nás drží vzhůru, ale zbývající trocha rozumu nám říká, abychom si šli odpočinout. V 1:30 ráno za úplného světla už uleháme všichni. Máme za sebou najetých 2 352km.

Pozorované druhy:
Hartola: čáp bálý, jeřáb popelavý,vlaštovka obecná, konipas bílý, budníček větší, pěnice hnědokřídlá, pěnkava obecná, straka obecná, strnad obecný
Pyhäjarvi: čížek lesní, kavka obecná, havran polní
Kuivaniemi: pisík obecný (2ex), jiřička obecná, konipas bílý, budníček větší, hýl rudý (1M), pěnkava obecná, sýkora koňadra, lejsek černohlavý, strnad rákosní
Rovaniemi: racek chechtavý, racek bouřní, vrabec domácí
Polární kruh: racek chechtavý, břehule říční (10ex), konipas bílý, vrabec domácí, drozd kvíčala, rehek zahradní, sýkora koňadra, straka obecná
4. K norským fjordům
27. 06. 2016

Vstáváme konečně později a lépe vyspaní, v 8:00. Provádíme přípravy na další cestu a snídáme. Kousek od nás obhajují své teritorium kulíci říční. Je slunečno 20°C. V 9:00 vyjíždíme od polárního kruhu dál na sever. V 9:30 vidíme našeho prvního soba polárního, který přechází cestu. Dál směrem na Ivalo potkáváme ještě další dvě větší stáda sobů, jak se prochází po cestě a auta je vůbec nezajímají. Po cca 100 km si na odpočívadle u Torvinenu dáváme krátkou pauzu. U Sodankyly nám před autem přeletuje velký černý pták a sedá si na větev borovice. Je to tetřev hlušec. Ještě 160 km a konečně přijíždíme do Ivala.

Většina birderů přilétá na blízké letiště a půjčeným autem zde začínají cestu na poloostrov Varanger. Na benzínce plníme prázdnou nádrž. Zastavujeme v centru a jdeme do místního S-Marketu Vaskooli. Doplňujeme zásoby pečiva a kupujeme kartony s pivem Karjala. U marketu odbočujeme na silnici směřující na Nellim. My po 9 km odbočujeme vlevo na Veskoniemi.

Po pár km zastavujeme vlevo na plácku, ze kterého vede pěšina na pozorovatelnu. Podle směrovky jde o 1,2km vzdálenou Juurakkovuopajan lintutorni. Zaparkujeme a pozorujeme dalšího soba. Rozděláváme kempingovou sadu a obědváme venku. Dan opět nezklamal, jeho guláš je znamenitý. U jezera vysedává na uschlém stromku vodouš bahenní. Pak se vydáváme k pozorovatelně. Cestou pozorujeme severoevropský poddruh konipasa lučního. V okolí se ozývají lindušky lesní, čečetky zimní a pěnkavy jikavci. Také všudypřítomný budníček větší. Z pozorovatelny prohlížíme část jezera Inari. Pozorujeme jen hoholy severní a poláky chocholačky.

Pozorovatelna / Veskoniemi - Juurakkovuopajan lintutorni

Po návratu odjíždíme zpět do Ivala a pokračujeme po E75 směrem na Utsjoki. Za Inari po 25 km odbočujeme vpravo na Näätamö. V polovině cesty krátce zastavujeme v oblasti jezer. Objevujeme vodouše bahenní a šedé. Komáři jsou tady nesnesitelní. O kus dál se nám zalíbilo místo s výhledem na jezero, tak se jdeme projít. Pozorujeme tady drozda cvrčalu, pěnkavu jikavce, konipasy luční i bílé.

V Näätämö jsme ve 22 hodin a těsně před hranicemi zastavujeme na benzínce, kde doplňujeme levnější naftu. V Norsku bude litr vycházet o dalších 6 Kč dráž. U benzínové pumpy pobíhají sobi. Dělají kolem nás pár koleček. Je to tu pusté a my jsme rádi za jejich společnost.

Opouštíme mírně zvlněnou krajinu s tisíci jezery. Přejíždíme hranice do Norska. Upravujeme si místní čas o hodinu zpět, je stejný jako u nás doma. Krajina se rázem začíná měnit na hornatou. Po 11 km u Neidenu odbočujeme vlevo na silnici E6. Přijíždíme ke kostelíku. Je známý výskytem budníčka severního a strnada malinkého. Roman na protějším kopci objevuje sovici krahujovou, paráda! Několikrát nad námi prolétá sluka lesní a s obtížemi určujeme zpěv cvrčaly. Jiné druhy se nám nedaří zjistit. Snad je to tím, že už je pozdě. Přijíždí sem auto mladých birderů. Nutím Míšu, ať se od nich svou skvělou angličtinou pokusí zjistit, zda neví o jiném výskytu strnada malinkého. Nakonec nám dali tip na jedno místo u Ivala.

Vyjíždíme od kostelíka. V tom si všímáme ptáka, který něco na cestě ulovil. Je to mladá sovice krahujová. Poodlétá k blízkému domku na zábradlí, kde ji mohu rychle vyfotit. Opodál pozorujeme přelétat kalouse pustovku. Pokračujeme silničkou na Mikkelsnes, kde se utáboříme na hezkém plácku. Nacházíme se u rezervace Neiden - Munkefjord. Jsou zde krásné výhledy. Konečně večeříme a otevíráme si každý Karjalu. Ke spánku uleháme za světla v 1:30.

Sovice krahujová / Neiden

Pozorované druhy:
Polární kruh: kulík říční
Sodankyla a okolí: tetřev hlušec, krkavec velký, holub domácí
Veskoniemi: hohol severní, polák chocholačka (6ex), vodouš bahenní, holub hřivnáč, konipas luční, strnad rákosní, budníček větší, čečetka zimní, rehek zahradní, sýkora koňadra (2ex), pěnkava jikavec, linduška lesní
Silnice na Näätamö: kachna divoká, hohol severní, pisík obecný (2ex), vodouš bahenní (2ex), vodouš šedý, konipas bílý, konipas luční, budníček větší, pěnkava jikavec, drozd cvrčala
Näätamö: vrána šedá (3ex), vrabec domácí
Neiden: sovice krahujová (2ex), sluka lesní, kalous pustovka, drozd cvrčala, červenka obecná
5. Vzhůru na Varanger
28. 06. 2016

Někteří vstávají v 6:30, já vstávám trochu později. Jdu se podívat na odliv. S Romanem prohlížíme Munkefjord. Vidíme první ústřičníky velké, morčáky prostřední, potáplici malou a letícího sokola stěhovavého. Po 8:00 snídáme naše první míchaná vajíčka se špekem a cibulí. Vracíme se ke kostelíku v Neidenu. Konečně máme štěstí na budníčka severního. Hned se prozrazuje zpěvem, občas se i ukazuje. Se strnadem malinkým je to horší. Občas slyším krátce neznámý zpěv. Nedaří se jej však určit, ani pozorovat.

Slunečné počasí se mění v oblačno. Zajíždíme k blízkému vodopádu. Dan s Tomem si jej jdou prohlédnout, zatímco já vymýšlím další strategii. Po silnici E6 vyrážíme dál k Varangeru. Zastavujeme na odpočívadle s výhledem na rezervaci Faerdesmyra. Je to nekonečná močálovitá krajina s jezírky. Prohlížíme si lovící pustovky, motáky pilichy a káni rousnou.

Další zastávku máme u Bugoyfjordu. Už z hlavní cesty jsou na něj hezké výhledy, za jízdy vidíme potáplice. Později je určíme jako potáplice severní. V Bugoyfjordenu sjíždíme k vodě. Kousek od nás odpočívají první břehouši rudí, vodouši rudonozí a další ústřičníci. Roman s Danem podávají rýži s výpečky, všichni si pochutnáváme. Po obědě pokračujeme v cestě.

Ústřičník velký / Bugoyfjorden

O kus dál se otevírají první výhledy na široký Varangerfjord. Krátce zastavujeme na jednom odpočívadle a užíváme si krásný výhled. Chvíli se na vrbě před námi předvádí nádherný slavík modráček. Docela mě mrzí, že zrovna nemám po ruce foťák. Teď už ale vyhlížíme Varangerbotn, kde Varangerfjord začíná.

Konečně přijíždíme na kruháč v centru Varangerbotnu. Na benzínce doplňujeme naftu, aby nám nádrž vyšla na cestu podél Varangeru až do vzdáleného Hamningbergu a zpět. Doplňujeme i vodu na mytí. Samozřejmě za ni jako vždy nic nechtějí. Je 15 hodin, zataženo, teplota do 20°C. Jdeme se s Míšou a Romanem podívat k blízkým pozorovatelnám u zálivu. Ve vrbách kolem je několik budek. Vyhlížíme nějaké pěvce. Jsou tu vrabci domácí, sýkora koňadra, lejsek černohlavý, drozd kvíčala a budníček větší. Je odliv. Kromě běžných druhů racků pozorujeme husice liščí, hoholy severní a morčáky prostřední. Při cestě k autu pozorujeme jikavce a v dálce se ozývá kukačka obecná.

Tady začíná naše putování po Varangeru. Vydáváme se podél Varangerfjordu po E75, což je jediná cesta vedoucí až do Vardo. Už z dálky vidíme bílý kostelík v Nesseby, ke kterému sjíždíme. Na odhalených bahnech pozoruji první kulíky písečné. Dan odpočívá v autě po celodenním řízení, ostatní jdeme na průzkum poloostrova. Na jezírku jsou kajky mořské s mladými. V okolním terénu poletuje bělořit šedý a linduška luční.

Nesseby / jezírko s kajkami mořskými

Dál se zastavujeme ve Vestre Jakobselv. Z mostu prohlížíme ústí řeky. Kromě jiných druhů objevujeme vodouše tmavého. Zhoršuje se počasí a hrozí déšť. Ve Vadso vynecháváme odbočku na Vadsoyu. Snad bude lepší počasí, až se tudy budeme vracet zpět na Varangerbotn. Kousek dál odbočujeme do vnitrozemí na Kibymyru. Cestou potkáváme kulíka zlatého s kuřátkem a na drátu elektrického vedení sedí samice dřemlíka tundrového. Na jezeru Byvannet je z dálky vidět 1 pár hoholek ledních. Hledáme místo na přenocování, u jezera je ale zákazová cedule. Vracíme se kousek zpátky a zastavujeme. Horší místo na komáry jsme ale ještě nezažili. S Romanem nasazujeme moskytiéry. Procházíme se po měkkém porostu zdejší tundry, nic tu ale neobjevujeme. Vzdáváme to i jako nocoviště a vracíme se do Vadso.

Kulík zlatý / Kibymyra

Začíná pršet, tak pokračujeme až do Ekkeroy. Déšť ustává. Odbočujeme vpravo a po úžině lemované písečnými plážemi přijíždíme na poloostrov s rezervací. Mají se zde nacházet útesy plné hnízdících racků tříprstých. Zajíždíme na plácek, kde už parkují 3 auta. Tady strávíme dnešní noc. Kolem se volně pasou milé ovce. S Romanem jdeme kousek pěšinou. Najednou jsme pod útesem, kde objevujeme první obsazená hnízda s racky tříprstými. Na vodě pozorujeme také první alky malé, alkouny obecné a úzkozobé. Mezi kormorány velkými poznáváme také kormorány chocholaté. To jsou hned 4 nové druhy najednou! A s budníčkem severním z rána to je 5 za pouhý den. To se mi už dlouho nestalo. Po návratu to zapíjíme slivovicí a Karjalou. Já a Roman si pak jdeme dřív lehnout. V 1:30 už všichni usínáme. Dan dnes řídil celý den, zítra to čeká mě.

Racek tříprstý / Ekkeroy

Pozorované druhy:
Mikkelsnes: potáplice malá, morčák velký, hvízdák eurasijský, hohol severní, morčák prostřední, čírka obecná, sokol stěhovavý, orel mořský, ústřičník velký (4ex), racek žlutonohý, racek bouřní, drozd cvrčala, červenka obecná
Neiden: budníček severní, budníček větší, drozd cvrčala, pěnkava jikavec, linduška luční
Faerdesmyra: čírka obecná, moták pilich (2ex), káně rousná, kalous pustovka (2ex), racek bouřní, linduška luční
Bugoyfjord: potáplice severní (6ex), čírka obecná, poštolka obecná, káně rousná, břehouš rudý(4ex), vodouš rudonohý (7ex), ústřičník velký (7ex), racek mořský, konipas bílý
Odpočívadlo před Varrangerbotnem: slavík modráček (1M)
Varrangerbotn: morčák prostřední (3ex), hohol severní (10ex), husice liščí (12ex), racek chechtavý, racek bouřní (10ex), racek mořský (2ex), kukačka obecná, drozd kvíčala, budníček větší, pěnkava jikavec, sýkora koňadra, lejsek černohlavý, vrána šedá, vrabec domácí (1P)
Silnice mezi Varrangerbotnem a Nesseby: orel mořský
Nesseby: ústřičník velký (7ex+1juv), morčák prostřední (1M), kajka mořská (35ad+10juv), kachna divoká (4M), hvízdák eurasijský (4ex), kulík písečný (12ex), břehouš rudý (2ex), racek mořský, racek bouřní, konipas bílý, bělořit šedý, vrabec domácí, linduška luční
Vestre Jakobselv - Jakobselva: morčák prostřední (3ex), čírka obecná (9ex), vodouš tmavý, ústřičník velký (2ex), racek mořský (7ex), racek stříbřitý, racek bouřní, racek chechtavý, konipas bílý, vrána šedá
Kibymyra - vnitrozemí: potáplice severní (1P), hoholka lední (1P), kulík zlatý (1ad+1juv), dřemlík tundrový, konipas bílý, bělořit šedý
6. Jihovýchod Varangeru
29. 06. 2016

Vstáváme kolem 8:00. Je oblačno 15°C. Dan dělá smažené tousty se slaninou, cibulí a vajíčkem. Míšu to málem zabilo, tak se zkouší léčit fernetem. Jdeme na pochůzku po poloostrově Ekkeroy. Dan s Tomem nemohou odolat a jdou se vrhnout do moře. Já s Míšou a Romanem se jdeme věnovat birdwatchingu. Jdeme nejdřív k útesu. Snažím se udělat pár snímků „tříprsťáků“. U pobřeží hnízdí rybáci dlouhoocasí. Útočí na každého, kdo se trochu přiblíží. Mě tady dává co proto i racek bouřní. Všímáme si nějakého letícího dravce. Vypadá to na raroha loveckého, který se zde má vyskytovat. Pro jistotu fotím dokladovku. Z ní zjišťujeme, že máme skutečně další nový druh.

Po obědě procházíme horní část útesu. Je odtud nádherný výhled na celý poloostrov. Kocháme se pohledem na protější břeh Varangerfjordu. Z hrany útesu fotím krkavce velkého. Míša ukazuje do dálky, kde přelétají první chaluhy příživné. Rezervace Ekkeroy nezklamala. Pro dnešek mám další 2 nové druhy.

Ekkeroy / útesy v přírodní rezervaci

Plný dojmů usedám za volant. Opouštíme tohle úžasné místo a vyrážíme dál směrem na Vardo. Po celém varangerském pobřeží potkáváme stovky ovcí. Konečně se opět udělalo krásné slunečné počasí. Zastavujeme na lokalitě Skallness s kamenitým terénem s běžnými druhy. Po 6km dál prohlížíme ústí řeky Skallelva. Kromě bahňáků zde pozorujeme hoholky lední a asi 80 morčáků prostředních. Dále při cestě míjíme několik chaluh příživných. Vidím i pár s mládětem, tak zastavuji, vytahuji z okna teleobjektiv a mačkám spoušť. Blížíme se k odbočce na Domen. Na jezeru vlevo od cesty plave jeden pár labutí zpěvných. Za jezerem zastavujeme a procházíme kolem skalnatého pahorku. Konečně jsme narazili na sněhule severní. Ještě větší radost nám dělá skřivan ouškatý. Z druhé strany pahorku určujeme konopku žlutozobou. U cesty se pak vystavuje další chaluha příživná.

Chaluha příživná / z cesty pozorujeme pár s mládětem

Kousek dál už odbočuji vpravo a vyjíždím na vrchol Domen s vysílači. Tady dnes přenocujeme. Procházíme kamenitý terén vrcholu. Naskytují se nám krásné výhledy na Vardo. Za ním vykukují z mlhy ostrovy Hornoya a Reynoya. Doufáme, že nám vyjde počasí, až tam zítra vyrazíme. Ohříváme kuře na paprice s těstovinami. Přestává hořet jeden hořák, který protestoval už od začátku. Večeříme a při poslechu rádia popíjíme pivo. Před půlnoci svítí slunce a nechce se mi ještě spát. Jdu se projít do okolí, zda neobjevím něco nového. Nacházím několik kulíků písečných. Jsou krásně nasvícení nočním sluncem. Kousek dál na sebe upozorňuje voláním kulík zlatý. Spokojený se vracím k autu a jdu spát.

Pozorované druhy:
Ekkeroy: kajka mořská, kormorán chocholatý (3ex), kormorán velký (4ex), orel mořský, raroh lovecký, ústřičník velký (4ex), racek stříbřitý, racek mořský, racek bouřní, racek tříprstý (tisíce), rybák dlouhoocasý (2P), chaluha příživná, alka malá (10ex), alkoun obecný (20ex), alkoun úzkozobý (2ex), linduška luční, konipas bílý, čečetka zimní, bělořit šedý, vrabec domácí, krkavec velký
Skallnes: ústřičník velký (2ex), racek mořský, chaluha příživná, linduška luční, bělořit šedý, čečetka zimní
Skallelv: hohol severní, hoholka lední (7ex), kajka mořská (4ex), morčák prostřední (80ex), břehouš rudý (3ex), ústřičník velký (2ex), vodouš tmavý, kulík písečný (5ex), jespák šedý (6ex), racek bouřní, racek mořský, racek stříbřitý, konipas bílý, drozd kvíčala, bělořit šedý, vrabec domácí
Domen, okolí: labuť zpěvná (1P), chaluha příživná, linduška luční (6ex), skřivan ouškatý (1F), sněhule severní (1M+2juv), konopka žlutozobá
Domen: kulík písečný, kulík zlatý, bělořit šedý, sněhule severní
pokračování - 2.část